Železný kříž první třídy - EK1

Vážení sběratelé, milovníci historie, milí čtenáři, Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé, resp. původně pruské válečné vyznamenání. Je to nejznámější německé válečné vyznamenání, udělované za statečnost v boji. Zřízeno bylo již pruským králem Fridrichem Vilémem III. a poprvé uděleno 10. března 1813. Po květnu roku 1945 se přestal udělovat, avšak jeho stylizované symboly jsou používány jako logo a výsostné znaky armády SRN, tj. Bundeswehru.
Železný kříž byl udělován pouze v době válečného stavu. Vyjma napoleonských válek to bylo v prusko-rakouské, prusko-francouzské, první a druhé světové válce.
Výnosem z 1. září 1939 bylo založeno staronové vyznamenání pro celé Německo. Rovněž se poprvé v r. 1939 hovoří v úvodu výnosu Adolfa Hitlera o obnovení Železného kříže o tomto vyznamenání jako o „řádu“. Od roku 1939 mohl být Železný kříž ve všech třídách udělován nejen příslušníkům pozemní armády, válečného námořnictva, letectva a zbraní SS, nýbrž i pomocnému personálu. Železný kříž byl založen ve dvou třídách.
Od jara 1941 se musely veškeré vyznamenání značit, jelikož s velkovýrobou šla kvalita dolů. Takže neznačené kusy se řadí mezi ranější produkci. Značky byly vždy číselné, ale setkáme se s písmenem L, který může číslu předcházet. V tom případě se jedná právě o kus, který byl určený pro prodej a pro jeho získání musela daná firma žádat o další licenci. Ne každému výrobci bylo vyhověno, nebo o to žádal.
Design Železného kříže I. třídy vychází ze svého předchůdce z let 1914. Kříž je složen ze třech částí. Železného středu a lisovaného postříbřeného rámečku. Na avers straně stejně jako u Železného kříže II. třídy je ústředním motivem řádu svastika v rotaci o rozměrech 8 milimetrů, umístěna do středu kříže. Druhým a též posledním znázorněným motivem je letopočet obnovení řádu 1939, umístněný na dolním rameni kříže. U nejběžnější varianty je na revers straně umístěna vertikální připínací spona s háčkem. Variant vyráběných křížů pak byla celá řada.
Celkové rozměry nejrozšířenější z nich jsou 44 mm. Stejně jako u provedení z roku 1914 byla i u Železných křížů I. třídy 1939 vyráběna celá řada variant zapínání. K výrobě středů se mimo klasického magnetického železného materiálu užívaly také barevné kovy, mosaz, příp. zinek. Mosaz se použila u relativně malého množství pro její lehčí námahu na raznici a jednodušší opracování. Protože to byl materiál důležitý pro válečný průmysl, tak se od ní ale brzy upustilo.
Mezi vzácné provedení se řadí např. provedení Schinkelform (využití komponent z meziválečného období, původně určené pro WW1 kříže), verze tzv. kulatá trojka v prvním, nebo druhém modelu a několik dalších produktů především určených pro privátní nákup tj. neudělovaných, ale pouze prodávaných.
Železný kříž I. třídy byl udělován v malé etuji. Existovaly varianty jak s bílým, tak černým vnitřkem. Většinou se jednalo o karton s plyšem. Krabička byla nejčastěji černá, ale i tmavě modrá a tmavě zelená. Na horní straně víčka byl umístěn stříbrný obrys železného kříže.
Nejběžnější varianty Železného kříže 1939 I. třídy jsou následující.
- Standardní provedení, na revers straně místo jehly matice.
- Jako sériové provedení, ale mírně vydutý.
- Vzácná verze, nepatrně menší než běžná verze přibližně 41 mm, užší ramena kříže. Tento model vyráběla firma Godet Gebrüder Berlin.
- Shodný jako číslo 1 a 2, ale s nemagnetickým středem místo železného středu.
Velmi vzácně se objevuje rovněž tkaná verze řádu, která šla pořídit v licencovaných obchodech. Patrně se jednalo o privátně zakoupené neoficiální exempláře. Tyto varianty nebyly však příliš rozšířené a velmi málo se jich dochovalo do současné doby. Na dobových fotografiích jsou zachyceny pouze zřídka. Přibližný počet všech udělených Železných křížů I. třídy uvádí 300 000 příjemců.
Odborné zdroje:
Hevíř, P. Faleristika (a řád) jako hierarchizační a estetický fenomén (bakalářská práce). Praha: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Pedagogická fakulta, 2012, s. 119-120.
https://www.armedconflicts.com/Iron-Cross-t71232,
https://www.repliq.cz/medaile-vyznamenani-odznaky/valecny-zasluzny-kriz--das-kriegsverdienstkreuz/,
https://www.wehrmacht.cz/cz/wehrmacht-a-jeho-historie/vyznamenani/zelezny-kriz.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím výše uvedených zdrojů)
Galerie


