Vážení sběratelé, milovníci historie, milí čtenáři, Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé, resp. původně pruské válečné vyznamenání. Je to nejznámější německé válečné vyznamenání, udělované za statečnost v boji. Zřízeno bylo již pruským králem Fridrichem Vilémem III. a poprvé uděleno 10. března 1813. Po květnu roku 1945 se přestal udělovat, avšak jeho stylizované symboly jsou používány jako logo a výsostné znaky armády SRN, tj. Bundeswehru.

Železný kříž byl udělován pouze v době válečného stavu. Vyjma napoleonských válek to bylo v prusko-rakouské, prusko-francouzské, první a druhé světové válce.

Výnosem z 1. září 1939 bylo založeno staronové vyznamenání pro celé Německo. Rovněž se poprvé v r. 1939 hovoří v úvodu výnosu Adolfa Hitlera o obnovení Železného kříže o tomto vyznamenání jako o „řádu“. Od roku 1939 mohl být Železný kříž ve všech třídách udělován nejen příslušníkům pozemní armády, válečného námořnictva, letectva a zbraní SS, nýbrž i pomocnému personálu. Železný kříž byl založen ve dvou třídách.

Od jara 1941 se musely veškeré vyznamenání značit, jelikož s velkovýrobou šla kvalita dolů. Takže neznačené kusy se řadí mezi ranější produkci. Značky byly vždy číselné, ale setkáme se s písmenem L, který může číslu předcházet. V tom případě se jedná právě o kus, který byl určený pro prodej a pro jeho získání musela daná firma žádat o další licenci. Ne každému výrobci bylo vyhověno, nebo o to žádal.

Design Železného kříže I. třídy vychází ze svého předchůdce z let 1914. Kříž je složen ze třech částí. Železného středu a lisovaného postříbřeného rámečku. Na avers straně stejně jako u Železného kříže II. třídy je ústředním motivem řádu svastika v rotaci o rozměrech 8 milimetrů, umístěna do středu kříže. Druhým a též posledním znázorněným motivem je letopočet obnovení řádu 1939, umístněný na dolním rameni kříže. U nejběžnější varianty je na revers straně umístěna vertikální připínací spona s háčkem. Variant vyráběných křížů pak byla celá řada.

Celkové rozměry nejrozšířenější z nich jsou 44 mm. Stejně jako u provedení z roku 1914 byla i u Železných křížů I. třídy 1939 vyráběna celá řada variant zapínání. K výrobě středů se mimo klasického magnetického železného materiálu užívaly také barevné kovy, mosaz, příp. zinek. Mosaz se použila u relativně malého množství pro její lehčí námahu na raznici a jednodušší opracování. Protože to byl materiál důležitý pro válečný průmysl, tak se od ní ale brzy upustilo.

Mezi vzácné provedení se řadí např. provedení Schinkelform (využití komponent z meziválečného období, původně určené pro WW1 kříže), verze tzv. kulatá trojka v prvním, nebo druhém modelu a několik dalších produktů především určených pro privátní nákup tj. neudělovaných, ale pouze prodávaných.

Železný kříž I. třídy byl udělován v malé etuji. Existovaly varianty jak s bílým, tak černým vnitřkem. Většinou se jednalo o karton s plyšem. Krabička byla nejčastěji černá, ale i tmavě modrá a tmavě zelená. Na horní straně víčka byl umístěn stříbrný obrys železného kříže.

Nejběžnější varianty Železného kříže 1939 I. třídy jsou následující.

  1. Standardní provedení, na revers straně místo jehly matice.
  2. Jako sériové provedení, ale mírně vydutý.
  3. Vzácná verze, nepatrně menší než běžná verze přibližně 41 mm, užší ramena kříže. Tento model vyráběla firma Godet Gebrüder Berlin.
  4. Shodný jako číslo 1 a 2, ale s nemagnetickým středem místo železného středu.

Velmi vzácně se objevuje rovněž tkaná verze řádu, která šla pořídit v licencovaných obchodech. Patrně se jednalo o privátně zakoupené neoficiální exempláře. Tyto varianty nebyly však příliš rozšířené a velmi málo se jich dochovalo do současné doby. Na dobových fotografiích jsou zachyceny pouze zřídka. Přibližný počet všech udělených Železných křížů I. třídy uvádí 300 000 příjemců.

Odborné zdroje:

Hevíř, P. Faleristika (a řád) jako hierarchizační a estetický fenomén (bakalářská práce). Praha: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Pedagogická fakulta, 2012, s. 119-120.

https://www.armedconflicts.com/Iron-Cross-t71232,

https://www.repliq.cz/medaile-vyznamenani-odznaky/valecny-zasluzny-kriz--das-kriegsverdienstkreuz/,

https://www.wehrmacht.cz/cz/wehrmacht-a-jeho-historie/vyznamenani/zelezny-kriz.

 

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím výše uvedených zdrojů)