Signum Laudis - vojenská záslužná medaile Františka Josefa I.
Vážení sběratelé, čtenáři, milovníci historie, vojenská záslužná medaile (německy „Militär - Verdienstmedaille“, maďarsky „Katonai Érdemérem“), známější spíše pod názvem Signum laudis, je jedním z nejznámějších vojenských vyznamenání. Založil ho 12. března 1890 rakouský císař František Josef I. a byl udělován za vojenské zásluhy ve válce i v míru (viz níže) jako odměna pro důstojníky ozbrojených sil Rakouska – Uherska za vojenské zásluhy nižšího významu, které nepostačovaly na udělení Vojenského záslužného kříže.
Ze strany císaře Františka Josefa I. se jednalo o „Nejvyšší pochvalné uznání“ („Allerhöchste belobende Anerkennung”) za mimořádné činy v době války a císařovy „Nejvyšší spokojenosti“ („Allerhöchsten Zufriedenheit”) za vynikající službu v době míru.
Vojenská záslužná medaile je ražená z bronzu a pozlacená s průměrem cca 32 milimetrů. V převýšení medaile je připojená pozlacená císařská koruna vysoká přibližně 20 mm. Na lícové straně medaile se nachází portrét císaře Františka Josefa I. a při okraji pod úzkým vavřínovým věncem latinský opis FRANCISCVS. IOS. I. D. G. IMP. AVST. REX BOH. ETC. ET. REX APOST. HVNG. (František Josef I. z Boží milosti císař rakouský, král český atd. a apoštolský král uherský). Na rubové straně se uprostřed plochy nachází dvojřádkový nápis SIGNVM / LAVDIS (znamení chvály) obklopený věncem, tvořeným heraldicky vpravo vavřínovou a vlevo dubovou ratolestí, spojených ve spodní části stuhou svázanou do mašle. Medaile udělena za činy v době válečné byla nošena na náprsní trojúhelníkové stuze, shodně se stuhou Medaile za statečnost, tedy černobíle šrafované. Medaile udělena v době mírové byla nošena stejně, jen na stuze celočervené.
Dne 26. března 1911 byla císařem zřízená Stříbrná vojenská záslužná medaile („Silberne Militärverdienstmedaille“), udělovaná za „Opakované vyslovení nejvyššího pochvalného uznání“ („Neuerliche allerhöchste belobende Anerkennung”). Byla stejného vzhledu jako medaile bronzová, ražená byla samozřejmě ze stříbra. Původně po udělení Stříbrné vojenské záslužné medaile nositel bronzovou odkládal a nosil jen vyšší stupeň, avšak od 7. dubna 1914 bylo možné nosit obě medaile vedle sebe. Vzhledem k průběhu 1. světové války a s tím i zvýšenému počtu oprávněných nároků na opětovné udělení Stříbrné vojenské záslužné medaile, bylo dne 1. dubna 1916 zavedeno používání 8 mm širokých stříbrných kovových vodorovných pásků, které se připevňovali na stuhu, přičemž jedna páska znamená druhé udělení, dvě pásky udělení třetí. Dne 13. prosince 1916 bylo zavedeno používání zkřížených pozlacených mečů jako vyššího stupně vyznamenání za zásluhy v době války. Ty se upevňovali na stuhu, avšak v případě, že vyznamenaný už byl nositelem pásky za opětovné udělení, připevňovali se meče přímo na pásku.
Dne 1. dubna 1916 byl zaveden taktéž třetí nejvyšší stupeň tohoto vyznamenání, tj. Velká vojenská záslužná medaile („Große Militärverdienstmedaille“), udělená v případě vyslovení císařova „Nejvyššího obzvlášť pochvalného uznání“ („Allerhöchste besondere belobende Annerkennung”). Jak již napovídá její název, je větší než medaile stříbrná či bronzová. Má průměr cca 38 milimetrů. Jedná se o velmi vzácné vyznamenání, udělené třiceti vysokým vojenským osobám (se dvěma výjimkami), včetně pozdějšího císaře Karla. Velkou zajímavost pak bezesporu představuje skutečnost, že pokud bronzová a stříbrná medaile byly určeny výhradně pro důstojníky Rakousko – Uherské armády, tzv. „Velké Signum laudis“ bylo udělené až deseti cizincům – devíti Němcům a jednomu Osmanskému generálovi. Čtyři z dekorovaných obdrželi ještě i pásku k Velké záslužné medaili za opětovné udělení, což bylo možné od 22. února 1917. Zmíněná páska byla o zhruba 1 mm širší než páska k medaili stříbrné.
Dne 18. dubna 1917 došlo k vydání nové Vojenské záslužné medaile s portrétem císaře Karla s opisem CAROLUS D. G. IMP. AVST. REX BOH. ETC. ET. REX APOST. HVNG. (Karel z Boží milosti císař rakouský, král český atd. a apoštolský král uherský). Na rozdíl od předcházejícího vydání s Františkem Josefem I. se v převýšení medaile nacházejí korunky dvě – kromě rakouské císařské koruny taktéž i uherská svatoštěpánská koruna, podložené z jedné strany dubovou, z druhé strany vavřínovou ratolestí. Rubová strana medaile zůstala v nezměněně podobě. Dnem 22. dubna 1917 docházelo rovněž k ražbě nových Velkých záslužných medailí s portrétem císaře Karla. Podobně jako i při jiných Rakousko – Uherských vyznamenáních docházelo během první světové války k užití náprsních stužek. Zpočátku s vyšitými atributy typickými právě pro Vojenskou záslužnou medaili – korunkou anebo meči, které však byly později nahrazené kovovými miniaturkami.
Etuje, ve kterých byly medaile uložené, jsou různého vyhotovení a kvality použitých materiálů. Od krásných dřevěných schránek, potáhnutých z venku kůží a vyložených sametem z předválečných let až po lepenkovou krabičku z posledního období války. Občas se taktéž vyskytují etuje s věnováním od kamarádů, důstojníků, resp. od velení pluku.
Nejznámějšími držiteli vojenské záslužné medaile byli např. poslední rakouský císař Karel I., arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský, polní maršál, arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský, polní maršál, Miklós Horthy, rakousko-uherský admirál, později regent Maďarského království, Erich Ludendorff, německý generál, Paul von Hindenburg, německý polní maršál, později prezident Výmarské republiky, Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel Turecké republiky.
Odborné zdroje:
KOLÁČNÝ, I. Řády a vyznamenání Habsburské monarchie. Praha: Elka Press, 2006, s. 251 až 255.
https://www.stoplusjednicka.cz/signum-laudis-znameni-pochvaly-od-frantiska-josefa,
https://www.valka.cz/13400-Vojenska-zasluzna-medaila-Militaerverdienstmedaille.
Mgr. Petr Jezdinský člen týmu JURIS REAL Gallery (s použitím výše uvedených zdrojů)
Galerie
