Řád Františka Josefa (německy „Kaiserlich österreichischer Franz Joseph-Orden“)

14. 03. 2021

Řád Františka Josefa (německy „Kaiserlich österreichischer Franz Joseph-Orden“) byl rakouský (po roce 1867 rakousko-uherský) všeobecně záslužný řád, který založil císař František Josef I. 2. prosince roku 1849 přesně rok po svém nástupu na trůn a to s cílem oceňovat vynikající zásluhy bez rozdílu stavu. Ve srovnání se staršími řády (především Leopoldovým řádem a Řádem železné koruny) byla jeho prestiž poměrně dlouho nižší a to nejen díky pozdnímu datu založení. Na rozdíl od nich totiž svému nositeli nepřinášel žádná privilegia (zejména právo na udělení šlechtictví) a tento stav trval až do zrušení tzv. nobilitačních paragrafů těchto řádu roku 1884.

V době svého založení byl řád rozdělen do tří tříd – na velkokříže, jejichž insignie tvořil klenot na šerpě, nošený přes pravé rameno k levému boku, doplněný náprsní hvězdou nošenou na levé straně hrudi, na komtury, nosící zmenšený řádový odznak na náhrdelní stuze, a na rytíře dekorované malým náprsním křížem. Pro všechny třídy řádu byla zvolena stuha karmínové červené barvy.

O 20 let později byl Řád Františka Josefa rozšířen o třídu komtura s hvězdou, stojící významem mezi velkokřížem a komturským stupněm. Insignie této třídy tvořil komturský náhrdelní kříž a zmenšená náprsní hvězda, nošená na pravé straně hrudi. V roce 1901 byl řád znovu rozšířen o další jednu třídu, nazvanou důstojník řádu, stojící mezi komturem a rytířem.

Insignií byl tvarově nepatrně pozměněný řádový kříž na připínací jehlici, nošený na levé straně hrudi. Řádový odznak tvořil zlatý rovnoramenný tlapatý kříž s konvexním zakončením ramen, nazývaný křížem rupertským. Ramena kříže byla pokryta rudým transparentním smaltem, lemování ramen zlaté. Na střed kříže byl umístěn menší kruhový medailon bíle smaltovaný, uprostřed nesoucí zlaté iniciály panovníka „FJ“. Medailon byl rámován zvýšenou úzkou lištou. Rubová strana kříže se od lícové lišila pouze zlatým letopočtem založení řádu 1849, umístěným v medailonu. Mezi ramena kříže byl vložen zlatý, černě smaltovaný císařský dvouhlavý orel, držící v zobácích uzavřený zlatý řetěz, který v dolní části nesl osobní heslo císaře „VIRIBUS UNITIS“ („Spojenými silami“). Celý kříž byl převýšen pohyblivě připojenou císařskou korunou, podšívkovanou červeným smaltem. Ve své nejvyšší třídě byl klenot zhruba 70 milimetrů vysoký a 38 mm široký, ostatní třídy byly úměrně zmenšeny. Řádová hvězda velkokříže byly cca 92 milimetrů veliká, stříbrná, osmicípá, tvořená brilantujícími paprsky a na svém středu nesla zmenšenou lícovou stranu řádového kříže. Hvězda II. třídy, tj. komtura s hvězdou měla průměr pouze 80 mm. Tvarová změna důstojnické třídy spočívala jen v prodloužení dolního ramene kříže.

Civilní nositelé Řádu Františka Josefa měli možnost při denním nošení řádových insignií použít miniatury zavěšené v knoflíkové dírce civilního oděvu a klopě saka na zvláštních zdobných řetízcích lišících se u jednotlivých tříd. Od 14. září 1914 mohli být týloví důstojníci armády, spolu s důstojníky justiční služby, lékaři a vojenskými úředníky dekorováni za válečné zásluhy Řádem Františka Josefa na červenobílé šrafované vojenské stuze. Tato změna se však týkala pouze řádových rytířů, komturů a komturů s hvězdou. Tímto okamžikem lze Řád Františka Josefa považovat i za řád vojenský – válečná stuha tak nahradila takzvanou válečnou dekoraci. V první polovině roku 1915 byly pro odlišení u třídy důstojnické, podkládána pod kříž kokarda, poskládaná z válečné stuhy. Toto řešení bylo záhy zaměněno za odlišení pomocí zeleně smaltovaných pendilií pod císařskou korunou nad řádovým křížem. V srpnu 1916 bylo odlišení válečnou dekorací provedeno i u řádových hvězd, které byly napříště podloženy zeleně legovaným nebo jen zlatým patinovaným vavřínovým věncem při okraji paprsků.

Za panování císaře Karla v roce 1918 byly již i velkokříže řádu udělovány na šerpě šrafované. V téže době byl Řád Františka Josefa udělován i s meči, které se jak u křížů, tak u hvězd umísťovaly mezi kříž a korunu v převýšení. Existovaly však i další způsoby, jak na odznaky tříd vyšších umísťovat válečné dekorace tříd nižších. Pro denní nošení byly v průběhu války zavedeny i u tohoto řádu tzv. malé dekorace, kdy na náprsní stuhu rytířského kříže byly připnuty miniatury třídy vyšší. Vyjma toho existovala i řada samostatných miniatur nošených na miniaturizovaných stuhách nebo řetízcích, jako tomu bylo u předchozích řádů.

Při udělení vyšší třídy řádu vracel vyznamenaný původní dekoraci řádové kanceláři. Povinnost vrácení dekorací měli i pozůstalí po smrti nositele. Původní odznaky byly zhotovovány ze zlata, později zvláště za 1. světové války byly řádové kříže vyráběny i ze zlaceného stříbra a ještě později ze zlaceného bronzu.

K významným nositelům řádu z českého prostředí patřili např. historik Jaroslav Goll, vynálezce František Křižík, vědec Johann Gregor Mendel, malíř Alfons Mucha, sochař Josef V. Myslbek či spisovatel Alois Jirásek.

 

Odborné zdroje:

Koláčný, I. Řády a vyznamenání habsburské monarchie. Praha: Nakladatelství Elka Press, 2006, s. 120. až 126.

http://www.vhu.cz/exhibit/rad-frantiska-josefa-i/

 

Mgr. Petr Jezdinský, člen týmu JURIS REAL Gallery, spol. s r. o. (s využitím výše uvedených zdrojů)