Tzv. černá jednopennyovka (Penny Black), je první poštovní známkou světa. Byla totiž vydána ve Spojeném království 1. května 1840. S myšlenkou jednotného porta a označovaní poštovní obálky nalepovací známkou indikující, že poštovné bylo předplaceno, přišel ve Velké Británii Sir Rowland Hill. Dříve totiž platila velmi komplikovaná soustava poštovních tarifů a poplatky hradil příjemce zásilky, což přinášelo řadu situací, kdy příjemce nemohl nebo nechtěl zásilku převzít. Sir Rowland Hill byl známý a neúnavný prosazovatel a později i realizátor britské poštovní reformy.

Roku 1839 vyhlásilo britské ministerstvo financí soutěž na návrh první známky, ale žádný z návrhů nebyl přijat. Nakonec bylo rozhodnuto, opět z podnětu R. Hilla, aby byla použita podobizna královny Viktorie. Přesným podkladem se pak stal portrét použitý na pamětní medaili vydané u příležitosti návštěvy Londýna v roce 1837 (tvůrce medaile Wiliam Wyon). Návrh pro známku zhotovil Henry Corbould a samotnou rytinu zhotovili Charles Heath a jeho syn Frederick.

V horní části známky se nachází slovo „POSTAGE“ a v dolní části „ONE PENNY“, jako označení předplacené částky. Na pozadí portrétu je jemná rytina s geometrickými tvary. Dva horní rohy nesou hvězdicový motiv a dolní obsahují písmena, která označují pozici známky na tiskovém archu. „AA“ tedy označuje známku vlevo nahoře a „TL“ známku vpravo dole. Archy se skládaly z 240 známek ve 20 řadách a 12 sloupcích. Známky byly tištěny na tiskařském stroji patentovaném roku 1819 J. Perkinsem, v černé barvě, na archy známkového papíru s průsvitkou „Koruna“. Archy se pak neperforovaly a jednotlivé známky se z nich na poštovních úřadech odstřihávaly. Už v roce vydání Penny Black se mimo jiné ukázalo, že červená razítka jsou na černém pozadí špatně viditelná a že červená razítková barva jde lehce odstranit a známky se tedy mohou i po použití dostat znovu do oběhu. Proto v roce 1841 přešlo ministerstvo financí k vydání nové emise tzv. Penny Red s pokynem k razítkování černou barvou, což bylo efektivnější a barva razítka stálejší. Přesto všechno docházelo k občasnému zneužití. V roce 1864 tak byly hvězdy v horních rozích nahrazeny písmeny jako dole, ale v obráceném pořadí.

Penny Black byla tištěna z 11 tiskových desek, s tím, že u 1. desky se rozlišují dvě samostatné desky (1a, 1b). Z přepracované první desky byla též už v dubnu 1840 tištěna i vzácná Penny Black VR (Victoria Regina), první služební známka světa, určená pro frankování korespondence vysokých úřadů. Z tiskových desek je nutno zmínit zvláště desku č. 11, jež byla původně určena výhradně pro tisk nových červených známek, vydání 1841. Malé množství známek však bylo z desky 11 tištěno v černé a ty patří mezi extrémně vzácné Penny Black.

Naopak poštovně použité Penny Black, především z tiskových desek 1-9, nejsou výrazně vzácnými známkami. Bylo vydáno 286 700 archů, tj. přes 68,8 mil. známek a většina byla užita na frankování dopisů v poštovním provozu a část z nich, na dopisech nebo jako odlepené se dochovala dodnes.

Velmi vzácnými jsou ale Penny Black nepoužité, tedy „čisté“. Ty na filatelistickém trhu dosahují vysokých cen a jsou předmětem investičního zájmu. Existuje také jediný dochovaný arch čistých Penny Black, který je uložen v Britském poštovním muzeu. Mezi dopisy s jednopennyovkami existují rarity odeslané oproti předpisu už 1. a 2. května 1840.

Penny Black představuje v současné době spolu s čínskými, indickými a ruskými známkami velmi zajímavou investiční příležitost.

 

Prameny:

http://www.mojeznamky.cz/postovni-znamky-vznik.htm,

https://www.rkjuris.cz/martin-nemecek-v-poradu-snidane-s-novou-seznamil-sirokou-verejnost-s-nejznamejsimi-znamkami-sveta-85.

 

Mgr. Petr Jezdinský, člen týmu JURIS REAL Gallery, spol. s r. o.