Vážení čtenáři, sběratelé, milovníci dějin a především institutu četnictva a vojenských policií, dnešní článek věnujeme ozdobnému límci (gorgetu) Feldgandarmerie (vojenského, resp. polního četnictva).

Přímým předchůdcem Feldgandarmerie byly v rozmezí let 1810-1812 založené saské, württemberské, pruské a bavorské policejní oddíly dle vzoru napoleonského francouzského četnictva. Členy královského pruského četnictva (Königlich Preußische Landgendarmerie) se stávali osvědčení poddůstojníci pěchoty a kavalérie poté, co strávili svůj standardní servisní čas v armádě, a někteří velitelé. Oficiálně to byl stále vojenský personál, vybavován a placen ministerstvem války, v době míru však připojený k ministerstvu vnitra sloužící jako normální policie. V případě cvičení, mobilizace nebo války 50% četnictva tvořilo jádro vojenské policie armády, tzv. Feldgendarmerie. Pokud by bylo potřeba více pracovních sil, byla do Feldgendarmerie pod dohledem bývalých poddůstojníku a důstojníků Gendarmerie převelena obyčejná pěchota, kavalérie a někteří důstojníci. Uniforma Feldgendarmerie byla identická s uniformou Landgendarmerie. Před vypuknutím 1. světové války tvořilo Feldgendarmerie 33 rot. Po první světové válce byly všechny vojenské policejní jednotky rozpuštěny a v meziválečné Výmarské republice neexistovaly žádné policejní jednotky. Posádky byly hlídány obyčejnými vojáky Vojenské policie.

Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 byla Feldgendarmerie připojena k Wehrmachtu. Nové jednotky absolvovaly plnohodnotný pěší výcvik a dostaly rozsáhlé policejní pravomoci. Poblíž Berlína byla zřízena též vojenská policejní škola, která školila personál. Předměty zahrnovaly trestní zákoník, obecné a zvláštní policejní pravomoci, zpravodajské povinnosti, pasové a identifikační právo, výcvik se zbraní, techniky sebeobrany, metodiku kriminální policie a obecnou správu.

Jednotkám Feldgendarmerie byly přikazovány hlídky na okupovaných územích přímo pod kontrolou Wehrmachtu. Jejich úkoly za frontovými liniemi sahaly od přímého řízení dopravy a kontroly populace až po potlačení a popravu partyzánů a zadržování nepřátelských útočníků. Když se bojové jednotky posunuly vpřed z oblasti, role Feldgendarmerie skončila, protože kontrola nad oblastmi byla poté převedena na okupační úřady pod kontrolou nacistické strany a SS. Je však známo, že jednotky Feldgendarmerie pomáhaly SS při páchání válečných zločinů v okupovaných oblastech. V roce 1943, když se válka obrátila proti nacistickému Německu, byla Feldgendarmerie pověřena udržováním disciplíny ve Wehrmachtu. Mnoho obyčejných vojáků považovaných za dezertéry bylo jednotkami Feldgendarmie popraveno. Vysloužili si proto přezdívku „Kettenhunde“ (česky = spoutaní psi) díky jejich ozdobnému znaku, který nosili na hrudi, tj. právě gorgetu (viz níže) a „Heldenklauer“, protože prověřovali uprchlíky a nemocniční transporty pro potenciální dezertéry s rozkazem zabít podezřelé. Feldgendarmerie rovněž spravovala Strafbattalion, což byly jednotky Wehrmachtu, které byly vytvořeny pro vojáky odsouzené polními soudy k popravě. Během posledních dnů války, když se rozpadla Třetí říše, byli do Strafbatallionu posláni rekruti nebo vojáci, kteří se dopustili i sebemenšího přestupku.

SS-Feldgendarmerie měla na sobě stejnou uniformu a gorget jako jejich „kolegové“ z Wehrmachtu, ale měla další manžetový titulek označující, že se jedná o vojenskou policii. Generelně (obecně) vykonávali stejnou policejní roli, jako je kontrola týlových oblastí, ale také prováděli vyhlazovací operace s Einsatzgruppenem proti Židům, partyzánům a těm, kteří byli považováni za „nepřátele Říše“. Tyto jednotky SS měly vážnou pověst tím, že jsou přísnými vymahateli vojenského práva. Přezdíváni Kopf Jäger (Lovci hlav), také vystopovali a potrestali ty, kteří byli považováni za dezertéry. Od roku 1944 byly bývalým členům Ordnungspolizei sloužícím u Waffen SS taktéž přiděleny vojenské policejní pravomoci a povinnosti. Tyto speciální SS-Feldgendarmerie byly označeny odznakem diamantové orlice na spodním rukávu. V lednu 1944, když Rudá armáda začala postupovat na východní frontě, byla moc Feldgendarmerie nahrazena vytvořením Feldjägerkorps. Jeho tři pluky byly podřízené pouze německému vrchnímu velení (OKW) a byly založeny, aby udržovaly disciplínu a vojenskou soudržnost ve veškerých jednotkách Wehrmachtu (včetně Feldgendarmerie). Feldjägersové byli vybíráni z dekorovaných, bojem prošlých důstojníků a poddůstojníků. Měli vojenskou pravomoc OKW, aby zatýkali a popravovali důstojníky a vojáky Wehrmachtu nebo SS za dezerci, prohlašování porážky a dalších porušení povinností. Každá jednotka Feldjägeru měla velení Fliegendes Standgericht (válečný soud), který se skládal ze tří soudců.

Jak již bylo uvedeno výše, tak Feldgendarmerie používala ozdobné ploché kovové límce (gorgety) které byly zavěšeny řetězem na krku, jako emblémy (symboly) autority (viz výše). Ringkragen, nebo také „slinták“, čili hrudní štítek byl poprvé v předobdobí druhé světové války použit v roce 1938 při Anschlussu Rakouska. Gorget byl lisovaný z lehkého kovu. Měl tvar půlměsíce o největších rozměrech – šířka 16,5 cm a výška 7,5 cm. U horních konců byly umístěny kulaté „knoflíky“. Ve středu štítku se nacházela armádní orlice, hledící vpravo, se široce roztaženými křídly. Pod orlicí se nacházel lisovaný nápis „FELDGENDARMERIE“. „Knoflíky“, orlice i písmena nápisu byla barvena luminescenční barvou, aby ve tmě „svítila“. Toto opatření znesnadňovalo viditelnost příslušníka Feldgendarmerie v noci. Štítek jako takový byl opatřen nástřikem matné hliníkové barvy, aby neodleskoval světlo. Podklad písmen nápisu Feldgendarmerie byl černý. Zadní část štítku měla dva hliníkové klipy pro uchycení řetězu. V pozdějších verzích je možné vidět i klipy tři, prostřední sloužil k uchycení „slintáku“ za uniformu či kabát. Dále byla zadní část vylepena látkou či plstí barvy šedé či zelené, později se používalo přímo sukno vojenských uniforem. Většina štítků nebyla označena výrobcem. Nejeden ze štítků byl však značen razidlem ve tvaru diamantu a uvnitř písmenem M. Řetěz byl složen ze 42 článků. V praxi je možno najít „slintáky“ buď s prodlouženým, nebo zkráceným řetězem. Ringkragen se zpočátku nosil upnutý kolem krku, nicméně současně pod nárameníky. Takto byl i velmi stabilní, co se týče jeho „plandání“ na krku. Posléze z důvodu pohodlnosti byl nošen už jenom kolem krku. Od roku 1944 byl téměř výhradním znakem polního četnictva, a to zejména poté, co bylo z důvodu bezpečnosti nakázáno odstranění rukávových stuh a rukávových pásek z uniforem Feldgandarmerie.

 

Prameny:

https://epicartifacts.com/product/feldgendarmerie-police-gorget/,

http://home.mweb.co.za/re/redcap/germany.htm,

https://jiri-svestka.cz/feldgendarmerie/ringkragen-feldgendarmerie-slintak/,

https://magazin.reenactor.cz/polni-cetnictvo-feldgendarmerie-obecne/,

https://weikert.cz/cs_CZ/p/Feldgendarmerie-gorget-WH-HEER-pulmesic-polnich-cetniku/1223.

 

Mgr. Petr Jezdinský, člen týmu JURIS REAL Gallery, spol. s r. o.